Ježíšek Records

Každý rok od 2003 vybírám pro přátele a nejbližší spolupracovníky jednu rozhlasovou hru. Bývá to ta, která mě v tom roce něčím zaujme, nějak ke mně patří a chci se o ni podělit. Vyrobím potisk, booklet s přáním a nahrávky rozdávám. CD nejsou na prodej. Rozhlasová hra je žánr tuze milý, který rád šířím a snad tím nepůsobím žádnou velkou škodu. Je to pirátskej "lejbl".

"Lejbl" Ježíšek records - "kalendář Pirelli" rozhlasových her.

PK Jr.

Je mi záhadou, proč nejsou rozhlasové hry mnohem populárnější. Když má člověk jen trochu fantazie, je dobrá hra lepší než film. Je mnohem přizpůsobivější: krásnou žena, krajinu, loď, vidíme každý po svém. Zatímco ve filmu, nám to může casting, stavba nebo lokace dost pokazit!

Mě na rozhlasových hrách úpně nejvíc těší herci a zvuková režie. Když se to opravdu povede úplně mě to pohltí.

Zvu vás tedy na prohlídku a vzpomínání. Taky, jak koukám, je to přehled, jak se vyvíjí moje užitá grafika. :)

Přehled edice Ježíšek Records:

To jsem se jednou nadchnul rozhlasovou hrou a došlo mi, že bych ji chtěl nějak sdílet s přáteli. Už jsem si tehdy hry z rádia nahrával, jestli si dobře vzpomínám, tehdy ještě na kazety, později na MiniDisk. Tak jsem nahrávku prostě převedl na CD, ručně jich dvacet vypálil, vyrobil jsem přebal, vytiskl doma na inkoustovce. CD-čka jsem ručně popsal a šel jsem balit dárky.
Pokud vás zajímá, jak edice přicházela, začněte číst dole.. První byla Noc a skála, dodnes má z nejmilejších.

Vyzvedněte si novoročenku:

E-mail zadejte libovolný, nepoužívám je. Vlastně jo, pokud chcete každý rok dostat heslo k nové hře, zadejte platný.
(v ZIPu najdete etikety i MP3)

 

ROKU

ZOBRAZIT PODLE


  • Oldřich Daněk - Dialog v předvečer soudu / 2017

    Podle mého jedna z nejkrásnějších konverzačních her. Snad prominete trochu starší společenské kulisy. V době, kdy hra vznikala, se u nás ještě popravovalo a v rozhovoru soudce s chirurgem to hraje určitou roli. Ne, neděste se, není to nikterak hororové dílo, ani dnes tak módní agitka proti zvykům některých kultur, které, Bůh-ví-proč, pokládáme za barbarštější, než jsme sami.

    Karel Höger a Otakar Brousek v režii Jiřho Rolla z roku 1967.